KOLOSEUM
Výstavba Kolosea začala někdy po roce 70 za vlády vznešeného císaře Vespasiána, který nastoupil na trůn po smrti císaře Nera. Nero nebyl u místního obyvatelstva oblíben, proto nikomu nevadilo, že se Vespasián rozhodl vysušit umělé jezero, které bylo součástí tehdejší Neronovy rezidence, extravagantního komplexu Domus Aurea a vystavět na něm rozlehlou arénu. K dokončení amfiteátru došlo roku 80, kdy byl císařem již Vespasiánův syn Titus. Další úpravy následovaly koncem 1. století za Domiciána.
Koloseum bylo postaveno z travertinu, který byl dovážen z lomů blízko Tivoli. Jednotlivé kamenné bloky drží pohromadě železné svěrky, na něž bylo spotřebováno cca 300 tun železa. Obrovský kamenný ovál je 189 metrů dlouhý, 156 metrů široký a 48 metrů vysoký, celkem pokrývá plochu 6 akrů. Vešlo se do něj odhadem kolem 50 až 90 tisíc diváků. Ve své době byl největším amfiteátrem římského světa.
rávě díky velikosti se stavbě po několika staletích přestalo říkat Flaviánský amfiteátr a ujal se dnešní název Koloseum. Mnozí historikové se však domnívají, že je název odvozen od obrovské sochy, která kdysi stála v sousedství amfiteátru. Říkalo se jí „Colossus“ a údajně byla zosobněním císaře Nerona. Změna politické situace si však vyžádala změnu. Císařovi následovníci sochu různě předělávali do podoby boha slunce Helia, nebo hlavu zaměňovali za své vlastní podobizny. Dnes na místě sochy roste pět stromů.
Koloseum bylo určeno především pro gladiátorské zápasy a různá veřejná představení. Amfiteátr sloužil svému účelu po dobu téměř 500 let, tedy až do 6. století. Ve středověku jej
užívala především rodina Frangipane, která vlastnila značnou část pozemků města. Do současnosti se stavbu nepodařilo dochovat v plném rozsahu, částečně podlehla četným zemětřesením a dalším vlivům. Koloseum bohužel není ukázkou těch nejlepších stavitelských schopností, i mnohem starší civilizace dokázaly vytvořit ještě mohutnější a vyšší stavby, které držely a mnohdy ještě stále drží pohromadě i bez použití železných spojovacích prvků. Současná vnější zeď Kolosea byla původně zdí vnitřní, ta původní vnější měřila kdysi 545 metrů na délku.
